Dálko daleká

Samson

1:KdFyž jde večer slD#munce chrápat zFa modrD#mavej lFes,
zaplápolá zlD#matej západ, hnFed bych dD#mo něj vlCez',
stFmýská se mi pCmo tý zemi, cFmo se skrejvá zCma horou,
zFmamířím k ní v D#okamžení svC#ou toulavou pCohorou.
R:DFmálko dBmalekCá, tFmuláků jsi láska BmodvěkCá,
jFmenom kdybys jG#ednu vadu nCeměla,
kdFmyby sis nás nG#edržela Cod těla,
dFmálko, dBmálkoC, kFmoho zmámíš, tG#en se nCačeká.
2:Táhnu pouští, bahnem, křovím, do červenejch skal,
táhnu k řekám oranžovejm, k zlatejm kobylám,
rychlík v barvě pomeranče míří k žlutejm horám,
až se vrátím zpátky k Manče, zlíbám ji a zvolám:
R:Dálko daleká, tuláků jsi láska odvěká,
jenom kdybys jednu vadu neměla,
kdyby sis nás nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten ti naseká.
3:Táhnu za ní přes pohoří sedmdesát let,
tam, kde západ tudě hoří, vorvanej jsem kmet,
zlatá země pořád couvá jak divoký zvíře,
jako panna nelíbaná směje se mý víře.
R:Dálka daleká tuláků je láska odvěká,
jenom kdyby jednu vadu neměla,
kdyby si je nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten tě voddělá,
dFmálko, dBmálkoC, dFmálkoC dFaleká ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:19:08.667+00:00
Výsledky hledání: